Modlitba Elodotha

Tradiční modlitba k Luně, stále požívána moderními Elodothy. Tato verze se datuje do r. 1342, možná pocházející i z dřívějších zdrojů.

Matko Luno, slyš mé vytí! Matko Luno, odpověz na má volání! Matko Luno, veď mé myšlenky!
Ty jsi mně učinila Elodothem. Ty jsi mě učinila Chodcem na pomezí. Žiji svůj život s tvým darem. Žiji svůj život s tvým trestem.
Tvé světlo je Pravda. Osvětluje nepravosti. Kéž svítí tam, kde se šíří lži. Kéž svítí kde rozkvétá nečestnost. Kéž mi osvětluje cestu.
Tvůj stín je Duch. Odhaluje skrytý svět. Kéž dopadne tam, kde se duchové scházejí. Kéž dopadne tam, kde je hranice slabá. Kéž mě vtáhne dovnitř.
Tvá hrana je bariérou. Linie mezi pravdou a lží. Ale je pravda v tvém světle nebo v tvém stínu?
Já jsem tvá hranice, nestálá matko. Jsem tvé světlo a tvůj stín. Veď mě, šílený měsíci, abych mohl následovat tvoji moudrost. Veď mě, požehnaná matko, ať mohu ignorovat tvé šílenství.
Ty jsi to světlo a tma v nás. Ty jsi ta pravda a lež v nás. Ty jsi ta hmota a duch v nás.
Já tě odrážím. Tvé nestálé srdce. Zbožňuji tvé světlo a nenávidím tvůj stín. Nenávidím tvé světlo a zbožnuji tvůj stín. Neboť ty jsi nás požehnala velkým šílenstvím a velkou moudrostí.
Takové jsou naše životy.

Modlitba Elodotha

Stíny betonové džungle khardix khardix