Stíny betonové džungle

Kapitola třetí: Na našem písečku, strastí je panečku

Nadešel konečně čas, abychom splnili všichni najednou zákaz našeho totemového ducha a proběhli celé město. Jako smečka pod vedením alfy jsme se dohodli, že to uděláme všichni společně a zjistíme, co v našem městě vlastně ve stínu je.

Vzali jsme to opravdu pečlivě, od parku přes celé město ve spirále kolem dokola. Na začátku se nám to zdálo jako dobrý nápad pečlivé smečky, s odstupem času jsme zjistili, nakolik je nevědomost sladká.

První přišla na přetřes Čínská čtvrť, zde jsme našli čínské duchy chtíče. Vždy jsem si myslela, že kultury vycházejícího slunce jsou mírné a střídmé, ale zdá se, že na ně americká společnost působí, a z každého dostane jen to uvolněné a poživačné. Asi má přeci jen profesor Greener pravdu, když tvrdí, že jsme zkažený kontinent. Je Angličan a tak to asi vidí lépe. Ale co nás zaujalo víc, než neurčití duchové, byl i ve stínu vytvořený chrám se zdí a zavřenými dveřmi.

Podařilo se nám je otevřít a podařilo se nám pohádat se o to, kdo tam strčí první čumák. Nakonec vyhrál alfa, protože je to alfa, a šel první. Když dostal katanou přes hřbet, nikdo mu už jeho právo prvního nezáviděl. Chrám střeží nějaký duch samuraje a nikdo o něm nic neví, je nevrlý a neslušný a rychle nás ze čtvrti vyhnal s tím, že tohle je jeho teritorium a ne naše. Vyklidili jsme tedy jeho území, ale věřím, že uražená pýcha a zvědavost nás donutí se vrátit a naučit ducha americkým způsobům vítání hostů, nebo to zkusíme po německu či francouzsku.

Pak přišli na řadu Doky, čtvrť, kde jsme věděli, že bude největší malér, ale co jsme našli, předčilo i naše nejhorší obavy. Noční můra ale začala dobře. Wound už nevypadal tak zbídačeně jako minule, nekrvácel a spíše zešedl. Mezi duchy zoufalství a beznaděje se začali pomalu objevovat i duchové radosti a náš bar ve stínu zářil jako maják v mrtvém černém moři. Vypadalo to velice alegoricky a nadějně. Oni byli hrdí na svou práci, mě se podporování alkoholismu moc nelíbilo, ale začátek to byl skvělý.

Ve staré továrně na elektroniku jsme objevili centrum bezdomovců a ducha ohně. Nejdřív vypadal jako malý syčící obláček hlídající jeden ze sudů s ohněm, když jsme ze zřídla chtěli vzít nějakou essenci, proměnil se v ohnivého anděla a vysvětlil nám, že to není dobrý nápad. Bea se pak s ním na něčem dohadovala, ale nebyl moc sdílný, asi ani anglicky neuměl.

Nejhorší jsme ale objevili až na konci doků, zastrčené, schované v kanalizaci. Pavouky Azlu, zatím pořádně netuším, co to je, ale nikdo z toho neměl radost. Ale alfa se nebál, s odvážným heslem: „Kdo umře poslední je srab!“ na rtech se sebral a do zamotané kanalizační šachty skočil po hlavě. Nechápu, čeho tím chtěl dosáhnout, či na koho to mělo udělat dojem, ale podle výrazu Chucka to asi bylo mířeno na něho.

Alfa se samo sebou zamotal do pavučin a pavouci to asi někde v hloubce zaznamenali, protože za chvilku bylo slyšet jejich cupitání. Chuck skočil za Frankem, aby mu pomohl, ale zprvu se zamotal také, naštěstí oba dva vylezli včas, než je tam dole něco sežralo. Já si asi měla odpustit těch pár poznámek, protože mě tam chtěli hodit taky. Pak se ve stínu objevila něčí hlava a zase zmizela, to už jsme vyklidili pole raději úplně.

Na pavouky je dobrý oheň, tak jsme se vrátili za Ohnivcem s prosíkem o pomoc, jenže ten když zjistil, co v kanálech je, rychle vycouval a přislíbil jen mlhavou pomoc i po tom, co ho Beatrice velice dobře seznámila s možnými důsledky.

Ve zbytku města jsme už naštěstí nenašli žádné větší průsery. Longwood vypadal daleko zalesněněji, než ve skutečnosti, což mne velice potěšilo, stromy jsou dobré znamení a náš dům vypadal trochu větší, ale normálně, i když byl takový smutný. Jak by asi vypadal, kdyby s námi matka zůstala?

Další den jsem vykonala oficiální cestu do vedlejšího města jako vlkodlak, abych zjistila, zda je tam smečka a zda mě nechají dále studovat a jak to bude s duchem moudrosti. Smečka tam byla, nebyla moc nadšená, že tam jezdím, ale dostudovat mě nechají, těch pár měsíců jim to vadit nebude. Ale na slíbenou práci na universitě mohu zapomenout a essenci od Sovy také čerpat nemůžeme, ale moudrost ducha prý využít čas od času můžeme. Aspoň že to dopadlo s mým studiem, víc jsem asi ani chtít nemohla, ale to místo na universitě mě vážně mrzí.

V noci jsme zjistili, že nám Veverčák už nehlídá zřídlo a že se potuluje po okolí. Ani měsíční chóry nebyli k nalezení a rituálem se mi je nepodařilo přivolat. Místo toho se objevili u zřídla radosti malí heboučcí králíčci. Byli to nějací zkřížení duchové, ale vypadali nevinně, měkce a se šíleným výrazem hopkali v okolí zřídla. A byli tak hebcí!

Zatímco jsem se já rozplývala nad kouzelností obyvatel stínu a zkoušela Veverčáka nalákat na mrkev, abych ho mohla podrbat za uchem. Dospělí pracovali v baru. Vím akorát, že se tam strhla přestřelka, protože Beu popudil nějaký policista, který vyšetřoval majitelství baru. Nakonec ho zastřelili a z hlavy mu vyběhl pavouk, Azlu o nás věděli také.

Jako odezvu na tohle drobné oťukování si alfa vymyslel ranní rozcvičky a tréninkový plán, který zpracovával Chuck. Prostě Chuck vymyslel šílený plán jak nás nenechat vyspat a zničit nás dříve, než to stihnou pavoučci. Takže mě v nekřesťanskou desátou hodinu nedělní přišli vzbudit, Znova si otevřeli dveře, znova mi rozbili okno a pro změnu mě vytáhli i z postele. Chuck mě vytáhl někam ven a nutil mě běhat a mlátil mě větví a dokonce mě vykoupal. Kdyby tam byl mon petit frére, nedovolil by tohle týrání dětí.

Ale ve výsledku jsem donutila všechny přistoupit i na vzdělávání ducha. Takže za trochu mé fyzické zátěže se budu moci přičinit o rozvoj jejich znalostí a přispět tak k rozvinutí všeobecné lidské inteligence. Budou číst zatím jen knihu týdně a psát z ní testy a pak jim postupně přidám další a další, dle toho jak zjistím, které teorie ohledně duchů jsou pravdivé, a které jen lidské výmysly.

Už se těším, konečně jsem sehnala dobrovolníky pro moji diplomovou práci, možná je přeci jen fyzické zátěž prospěšná pro duchovní hodnoty.

Comments

khardix tfoft

I'm sorry, but we no longer support this web browser. Please upgrade your browser or install Chrome or Firefox to enjoy the full functionality of this site.